Obrazy "na míru"
Obrazy na míru doslova "vyšívám" sytými akrylovými barvami na umělecká plátna, která dovážím většinou ze zahraničí. Jedná se o vysoce kvalitní plátna na rámech z masivního dřeva.
S klientem vždy utvářím společně koncept celé malby, navrhuji motivy a nechám se inspirovat barevnou představou zákazníka. Každý obraz na míru působí léčivě na hluboké podvědomé úrovně díky speciální metodě, kterou malby vytvářím.
Tyto originální obrazy zrají v průběhu celé tvorby díla. Do kompletní podoby je celé umělecké dílo propojeno i s hudbou, kterou pro originální malby vytvářím.
V závěru celé kompozice navrhuji i typ konečného rámování obrazu podle typu malby - barevnosti a také požadavků zákazníka.
Dívky na pláži, H. Antoninova, akryl na lněném plátně, 100x120 cm.
DOKONALÉ HARMONIZAČNĚ-RELAXAČNÍ PROSTORY
Pro dokonalé působení obrazů do prostoru pro relaxační harmonizaci je nutno doladit prostředí, které má s obrazem na míru tvořit příjemné místo pro odpočinek, uvolnění a nabytí nových sil. Důležité je zvolit správně umístění díla a také všechny vhodné doplňky - prostorové vůně, květiny, minerály, fontány apod. Pokud chcete dosáhnout opravdu výborného vyvážení prostředí, kde se bude obraz nalézat, je dobré pro takové dílo připravit podmínky - zvolit ideální barevnost nátěru, případně tapetový podklad stěny, kde má obraz viset.
OBRAZY NA MÍRU JSOU LÉČIVÉ OBRAZY
Léčivé obrazy z mé tvorby jsou živou obrazovou syntézou informací. Tyto informace jsou prožitky lidských
duší ze záznamu v univerzální paměti Lásky. Takto vytvářené obrazy
jsou ochranné a vysoce léčivé. Při umístění do prostoru až hmatatelně svými
sytými akrylovými barvami doslova proměňují prostředí. Přichází s nimi harmonie
a celistvost, a to hlavně díky jejich objemu
Tyto obrazy zachycují všechny podoby zobrazeného záznamu napříč paralelními světy, obsahují informace a zobrazovaném okamžiku a konkrétním galaktickém prostoru zároveň ve všech realitách - spirituální, astrální, mentální a hmotné. Proto jsou samy o sobě velmi prostorové a vícedimenzionální. Při detailním zkoumání pokaždé ukazují nové informace - stávají se aurickým zrcadlem, protože mají také široký duchovní rozměr.
Umění na pomezí terapie
Autorka článku: Bc. Ilona Drobíková, DiS. uměnovědkyně a kurátorka výstav obrazů, koordinátorka pro OBRAZY NA MÍRU pro HANY.DESIGN.
Zneužití zvuku a barvy v minulosti
"V dějinách moderního umění se stále častěji setkáváme se snahami umělců vyjádřit hloubku svého nitra, sdělit pocity či reflektovat problémy současné doby. Ano... umění může být odrazem všech těchto citových hnutí.
Umělci jsou známí pro své neustálé hledání něčeho, co by je přesahovalo. Touhou zachytit ve svých dílech neuchopitelné... Zde se však ptám? Je rolí umění burcovat a předávat divákům své emoce? Je to, že divák odejde z místnosti otřesen, pln dojmů a z hlediska moderních umělců probuzen, cílem umění?
V čem se pak tedy nachází tenká hranice mezi tím, když člověk využije umění k terapii. Člověk utrápený životem, plný deprese a beznaděje, vyleje na papír či jiný materiál pod vedením terapeuta své emoce, které z díla jen čiší. Stejně tak expresionistický malíř v hloubi svého ateliéru hledá způsob, jak vyjádřit nevyjádřitelné... a tak návštěva výstavy takovýchto děl zanechá v divákovi hluboký pocit. Neodchází však povznesen.
Tudíž se sama sebe ptám: Co je smyslem umění? Burcovat? Probouzet? Poukazovat na problémy?
NE... v mém úhlu pohledu by touha po zachycení něčeho, co umělce přesahuje, měla být zaměřena na povznesení duše a ducha. Dílo by mělo mít pozitivní energii, vést lidi na správnou cestu a dodávat jim naději. Vezměme si jednoduchý příklad ze sochařství. K čemu je člověku v obydlí socha, která jej při každém pohledu děsí? Její energie se šíří do prostoru a nikomu na náladě nepřidá. Pokud však do prostoru umístíme dílo, ze kterého se šíří pozitivní energie již jeho vlastní existencí, přináší svému majiteli mnoho dobrého. Obývaný prostor získává lepší atmosféru a tím se i život obyvatel stává kvalitnější.
Nechci tímto očerňovat umělce, při zření jejichž děl cítím úzkost, kterou se jim podařilo vtěsnat do svého díla tak autenticky, že zářič této bolesti je oceňován na aukci mnohými sběrateli jako originál nevýslovné hodnoty. Liším se však v tomto s těmito zastánci výrazovosti v umění. Vyjadřování nelibých pocitů by mělo zůstat veřejnosti skryto. Ať slouží dál jako forma terapie, však nic víc to v mém úhlu pohledu není. V díle umělce by měla být vidět hloubka jeho duše, jeho lásky, pokory a poznání. Každý tvůrce by do něj měl dát to nejlepší ze sebe, aby tím povznesl svět a stal se spolutvůrcem lepší budoucnosti. Co myslíte? Není právě toto ta cesta?
Již staří filozofové v antice spojovali krásu a dobro. Musím s nimi souhlasit. Možná je čas, vrátit se ke kořenům. K tomu, co již dříve fungovalo. Co jsme již zapomněli a povznést to na novou úroveň odpovídající dnešní společnosti. Každý máme na výběr. V každém z nás se skrývá dobro i zlo, záleží, co necháme skrzesebe projevit... a tak je tomu i v umění.
Věřím tomu, že umění budoucnosti bude směřovat lidi do jejich nitra. Bude povznášet duši a naplňovat lidi již svým samotným procesem. Umění má totiž zázračnou moc. Dokáže léčit. Krásná hudba i nádherný obraz dokážou pohladit po duši a vnést do našich životů mnoho dobrého.
O umění léčit hudbou věděl již sám Pythagoras. Bylo pozapomenuto, ale tato dávná moudrost jen čeká, aby byla znovu uvedena do našich životů a více využívána. Tato metoda byla do detailů propracována Mgr. Hany Antoninovou (uměleckým jménem Hany Antoninova), hudební vědkyní, která vypracovala detailní systematiku práce s hudbou. Každému tónu též přiřadila barevnou vibraci, která mu odpovídá, a tak se v jednadvacátém století prolnulo poznání našich předků s novodobou metodikou, která je k dispozici všem hledajícím. Podstata této metodiky je jednoduchá. Celý vesmír zní. Vše je energie, která vibruje na určité frekvenci.... Co z toho tedy vyplývá? Volbou správných tónů či barev můžeme harmonizovat naše prostředí, léčit se a uzdravovat své okolí".